Housle
Housle
Strunný nástroj nesoucí název housle je jedním z nejtradičnějších hudebních nástrojů se kterým se žáci naší školy mohou setkat. Spolu s dalšími strunnými smyčcovými nástroji (viola, violoncello, kontrabas) tvoří základ všech orchestrů a to symfonických i komorních. Historie houslí sahá až k počátku hudebního slohu baroko a pojí se s ní nepřeberná řada slavných houslistů. Z nejznámějších můžeme jmenovat N. Paganiniho, J. Kubelíka, A. Bennewitze, F. Ondříčka a z českých současníků je mediálně nejznámější P. Šporcl (hraje na housle s modrým zbarvením), V. Hudeček, G. Demeterová. Housle byly a jsou nástrojem sólovým, většinou s doprovodem klavíru, cembala nebo u orchestrálních děl s doprovodem orchestru.
O hře na tento nástroj se traduje, že zpočátku je spíše nervy drásající, když žáci hrají falešně, viz rčení "ty ale vržeš". Tón se tvoří právě "vrzáním" neboli třením smyčce po strunách za pomoci levé ruky držící na hmatníku požadované tóny. Hraní na "skřipky" zvyšuje žákovu hudební představivost a zvyšuje jeho hudební sluch. Ne nadarmo se říká, že houslisté mají výborný sluch a jsou citliví na čistotu tónů.
Autor textu:
Mgr. Pavel Novák
Vyučující hry na housle:
BcA. Igor Khomenko Bc. Karel Novotný, DiS.