Blog žáků výtvarného oboru

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Leonardo da Vinci

Autor snad nejslavnějšího obrazu Mona Lisa. Leonardo da Vinci byl nejen malíř, ale také sochař, architekt, vědec a vynálezce. Podrobně jsme se seznámili s jeho životem a dílem. Nejvíce jsme se věnovali jeho deníkům, ve kterých jsou studijní i vědecké kresby. Da Vinci zkoumal lidské tělo, kosterní a svalovou soustavu a orgány. Dobrý malíř musí mít znalosti z anatomie a vědět jak lidské tělo funguje. Starší žáci vytvořili hned několik prací s anatomickými náměty. Věnovali se technice lavírování, což je stínování pomocí několika odstínů jedné barvy. Protože jsme v distanční výuce, opět jsme využili materiály, co dům dal. K lavírování se výborně hodí rozpustná káva, která se ředí vodou. Stejným způsobem se dá použít klasická tuš. Další technikou, ve které se výtvarníci zdokonalovali, byla kresba špejlí. Světlo a stín se vyjadřuje pomocí vrstvení linií. Ti nejzkušenější výtvarníci nakonec obě techniky zkombinovali. Mladší žáci se učili vnímat světlo a stín na jednoduchých tvarech jako jsou slepičí vajíčka a experimentovali s odstíny rozpustné kávy. Další deník, na který jsme si posvítili, byl technický. Da Vinciho zajímalo hned několik technických oborů a vytvořil podivuhodné vynálezy. Fascinovalo ho létání, inspiroval se studiem letu ptáků a netopýrů. Navrhnul první rogalo, padák a další stroje pochybující se ve vzduchu. Také se zabýval návrhy ponorek a vytvořil kresbu předchůdce cyklistického kola. Dále ho zajímaly bojové vynálezy, navrhnul první tank, různé typy kulometů, katapult a všelijaké stroje zlepšující způsob boje. Hádat k čemu jeho vynálezy slouží, byla opravdu zábava. Mladší žáci si také zahráli na vynálezce a vymysleli spoustu užitečných strojů a robotů. Máme tady uklízecí květinu, zašívač ponožek, venčícího robota a spoustu dalších vynálezů. Pomocí rozpustné kávy, nebo černého čaje jsme zabarvovali papír, aby vypadal starodávně, tak jako 500 let staré Leonardovy skicy.

Soutěž o nejumělečtější vajíčko výtvarníků ZUŠ

1. KATEGORIE - UMĚLECKÉ DÍLO NA VAJÍČKU

Libovolnou technikou (vodové barvy, temperové barvy, lihový fix, laky) namaluj na vajíčko známý obraz.

2. KATEGORIE - UMĚLECKÉ VAJÍČKO

Libovolnou technikou pomaluj, či pokresli vajíčko na téma uměleckých oborů, které na naší základní umělecké škole jsou. Je to obor hudební a můžeš zvolit jakýkoli hudební nástroj, či symbol. Dále obor literárně-dramatický, taneční a výtvarný. 

3. KATEGORIE - VOLNÉ TÉMA

V této kategorii můžeš předvést svůj neoriginálnější nápad a zpracování zdobení vajíčka. Můžeš zvolit i nějakou tradiční techniku zdobení, o kterou se chceš podělit.

PRAVIDLA:

Do soutěže můžeš poslat libovolný počet vajíček, ale každé z nich nafoť samostatně na trávě.

Fotky posílej na valentova.so@seznam.cz do neděle 4. 4. do 19:00.

Inspirace a předlohy najdeš ve výukovém videu.

Vajíčka našich výtvarníků:

Výsledky soutěže: 

1. místo v kategorii 6 - 9 let - Štěpánka Gabrlíková

1. místo v kategorii 10 - 14 let - Marie Motyčková

2. místo v kategorii 10 - 14 let - Monika jílková, Daniela Malá, Vaneska Fulíková a Sára Vomočilová

 - Ostatní místa nejsou vyhlášena, všem děkujeme za účast. 


Vrstvy z pečícího papíru.

Distanční výuka je pro nás všechny už dlouhá, a proto jsme se už i ve výtvarném oboru pokusili o online spojení. Bylo skvělé se po dlouhé době opět slyšet a vidět aspoň přes webové kamery. Pracovali jsme s průsvitným pečícím papírem, se kterým už jsme si vyzkoušeli různé techniky. Zvolili jsme opět vrstvení. Mladší žáci rozebírali téma vody a její podobu i proměny. Poslechli jsme si společně symfonickou báseň Vltava z cyklu Má vlast, kterou složil Bedřich Smetana. Pan Smetana líčí proměny Vltavy od pramene až po velkou řeku. Nechali jsme svoji ruku intuitivně vést hudbou a kreslili rytmus hudby. Vznikly nám různé vlny, které jsme převedly do několika vrstev pečícího papíru a slepili je.

Další výtvarníci se seznámili s futurismem, stylem, který se snažil vyjádřit pohyb a rychlost. Principy futurismu jsme si ukázaly na obrazech i sochách. My jsme pohyb vyjadřovali opět pomocí vrstev pečícího papíru.

Nejstarší žáci touto technikou zobrazili krajinu. Naučili jsme se v krajině vnímat jednotlivé plány, což se hodí pro kresbu i malbu krajiny v plenéru. Jednotlivé plány jsme proměnili v jednotlivé vrstvy pečícího papíru. Bylo nutné některé motivy v krajině zjednodušit a zaměřit se na stavbu kompozice. Vzniklý obraz jsme umístili na okno, aby světlo prokreslilo vrstvy. 

Vltava

pohyb

krajiny

Geometrická abstrakce na pečícím papíru

V distanční výuce čerpáme z dostupných matriálů, které můžeme najít v naší domácnosti. Jedním z nich je pečící papír, který je hodně podobný pauzovacímu papíru. Má tu výhodu, že se vyrábí v rolích, proto si z něj můžeme ustřihnout libovolně dlouhý formát. Využili jsme překrývání vrstev tohoto průsvitného papíru a vytvořili tak vlastní kompozici na okno. Při této příležitosti jsme se seznámili s obrazy abstraktního malíře Kazimíra Maleviče, který tento princip překrývání tvarů uplatňoval v malbě.

Potřebovali jsme k tomu akorát lepidlo a nůžky, kterými jsme doslova kreslili a rozdělovali papír na abstraktní, či geometrické tvary. Oprostili jsme se tak od předkreslování obyčejnou tužkou a zbytečného gumování, které v práci s tužkou tak láká. Námětem nám byla geometrická abstrakce, se kterou jsme se již setkali v předešlých zadáních. Někteří výtvarníci z tvarů poskládali krajinu, či jiný motiv. Výslednou koláž jsme připevnili na okno o pozorovali, jak dílo vypadá při pohledu v místnosti a z druhé venkovní strany. 

Vitráž

Technika, která se objevuje od Antiky, ale nejvíce se rozšířila v gotickém slohu. Známe ji v podobě gotických okem kostelů a chrámů. Jedná se totiž o obraz složený z barevných sklíček, které jsou k sobě spojeny olovem. Vlivem světla vzniká v prostoru nádherná atmosféra. Ukázali jsme si různé proměny vitráže od gotiky až po současnost. A jak napodobit vitráž v domácích podmínkách? Jako podklad jsme použili pečící papír a zkusili jsme na něj kreslit různými výtvarnými potřebami. Nejvíce se osvědčily voskovky, pro své syté barvy. Někdo vyzkoušel i pastelky. Tématem nám byly květiny, abychom si doma jarně vyzdobili okna. Bylo možné se inspirovat i gotikou a ukázkami vitráži, nebo pracovat na abstraktní kompozici. Jak už smysl techniky vitráže napovídá, vzniklé obrázky jsme si připevnili na okna. Kdo nechtěl svoji kresbu vitráže lepit na okno, nalepil na zavařovací sklenici a vytvořil si tak krásný svícen. Svícen je inspirován lampami od Tiffaniho.

Mobil a stabil

Nejedná se o mobilní telefon, jak každého hned napadne, ale o mobilní objekt. Slovo mobilní totiž znamená přenosný, nebo pohyblivý. Na pohyblivém objektu se totiž jednotlivé části hýbají třeba vlivem větru. Slovo stabilní znamená neměnný, či pevný, takže pravý opak. Takové objekty vytvářel americký výtvarník a sochař Alexander Calder ze železa, kovových plíšků a drátu. Jeho objekty jsou abstraktní, tvary barevné, ale i tak nám mohou připomínat něco konkrétního. Naši výtvarníci si také vytvořili mobil, či stabil z materiálů, které jsou pro ně v distanční výuce dostupné. Pro mladší je to hlavně lepidlo, tvrdý papír a vodové barvy, se kterými pracovali. Starší mohli připojit další materiály jako nit, či provázek, karton, alobal a tak dále. Výtvarníci vymýšleli důmyslné systémy propojení abstraktních tvarů a zabývali se i jejich barevnému pojednání.

Abstraktní malba

Ve výtvarném oboru často vycházíme z reality, malujeme a kreslíme podle skutečné předlohy, vytváříme takzvanou studii. Je důležité trénovat souhru ruky a oka. Stejně tak důležité je rozvíjet svůj vnitřní svět, umět vyjádřit pomocí kresby a malby pocity a svoji vlastní fantazii. Malovat podle hudby, podle svých emocí a fantazie je přesný opak studie. Jedná se o abstraktní umění, ve kterém nejsou žádná pravidla a konvence. V abstrakci můžeme vidět geometrické tvary jako například v obrazech Roberta a Sonji Delanauy. Jejich inspirací byla hudba a častým motivem v jejich obrazech je kruh v různých formách. Naši nejmenší malíři měli za úkol namalovat abstrakci právě s použitím motivu kruhu. Starší výtvarníci se učili abstrahovat motiv z reality. Abstrakce by v nás měla probouzet emoce právě pomocí barev, proto jsme se soustředili na jejich míchání a na čistou radost z malby. 

Další experimentování s alobalem

Tento materiál nás velmi zaujal, proto jsme zkoušeli jeho další možnosti. Zátiší bylo téma pro starší žáky. Jak sestavit zátiší jsme studovali na obrazech malíře Paula Cézanna. Zajímala nás kompozice, světlo a umístění do formátu. Tyto zkušenosti se mohou hodit jak při kresbě, malbě, tak i fotografování zátiší. Právě fotografie byla výsledný závěr z tohoto výtvarného úkolu. Každý výtvarník si vytořil zátiší z předmětů, které obalil alobalem a poskládal podle nabitých zkušeností do improvizovaného fotostudia. Díky alobalu se předměty zbavily svojí přirozené barvy a struktury. Alobal nabízí nové možnosti práce se světlem a barevnými odrazy. Ti nejmladší výtvarníci zvolili alobal jako podklad pro malbu temperovými barvami. Téma bylo volné, takže každý mohl tvořit podle vlastní fantazie.

Sochy z alobalu

V minulé lekci jsme se seznámili s figurálním sochařem Olbramem Zoubkem, nyní jsme si rozšířili obzory o dalšího sochaře Alberta Giacomettiho, který se rovněž ve své sochařské tvorbě zabýval lidskou postavou. Jeho sochy jsou stylizované, nenalezneme na nich příliš mnoho detailů, důraz je kladen na gesto postavy. Také my jsme se při tvarování figury soustředili na vyjádření pohybu než na detaily. Použité materiály jako drát alobal nám velké detaily ani nedovolili vytvarovat. O to více jsme se soustředili na sdělení sochy. Můžete zde vidět pestrou škálu postav tanečnic sportovců atd. Jedním s oblíbených témat byla také rodina. 

Reliéf

Reliéf je plastické výtvarné dílo vystupující z plochy. My jsme se inspirovali reliéfy Olbrama Zoubka a svoje reliéfy jsme vytvářeli z kartonu a alobalové fólie. Námětem nám byla tvář, kterou už jsme prouzkomali v jiných technikách v předchozích lekcích. Nakreslili jsme autoportrét obyčejnou tužkou, prozkoumali jsme různá nasvícení našeho obličeje a zachytili se fotoaparátem. Nastal čas posunout se k vyjádření portrétu v prostorové tvorbě. Ti nejmladší měli za úkol zkoumat modelaci svého vlastního obličeje a vytvořit tak alobalovou masku. Starší žáci vyjádřili profil svého obličeje a ti nejstarší se pokusili o modelaci obličeje.

Land art v zimě

Pojem land - art našim výtvarníkům není cizí. Jedná se o umění, které je spjato s přírodou. Vzniká z přírodních materiálů a doplňuje krajinu. Často vychází z geometrických tvarů a principu opakování. Inspirací můžou být ale i asymetrické tvary.

Momentální počasí vybízí právě k tomuto umění, kdy hlavním materiálem je sníh a led. Nejmladší žáci experimentovali s procesem mrznutí vody. Hledali různé tvary nádob, ve kterých vodu nechali zmrznout a zkoušeli přidat barviva. Zaměřili se na přírodní barviva, jako například koření (kari, červená paprika), káva, zelený, ovocný a černý čaj atd. Jednotlivé nádoby s obarvenou vodoupropojili provázkem, takže vznikly zajímavé mobilní objekty. Tyto objekty můžeme umístit do přírody, nebo veřejného prostoru a pozorovat hru světla a ledu. Starší žáci měli vytvořit land-artové dílo z ledu, rampouchů či sněhu. Seznámili jsme se s tvorbou britských umělců Andyho Goldsworthyho a Simona Becka, kteří právě s těmito přírodními materiály pracují. Ve videích se můžete podívat jak umělecká díla vznikají.


Rembrant - Portrét člověka

Tak se jmenuje výstava věhlasného nizozemského malíře Rembranta van Rijna, která proběhla v Národní galerii v Praze. Za současných podmínek ji moc návštěvníků nemohlo shlédnout, proto jsme se s jeho díly seznámili aspoň formou reprodukcí v distanční výuce. Tato výstava je zaměřena pouze na portréty a tak jsme se i my zaměřili na portrét a kresbu obyčejnou tužkou. S kresbou portrétu souvisí anatomická pravidla, pozorování světla a stínu, možnosti jak světlo zobrazit. Tyto všechny informace s názornými ukázkami lze předat formou videonahrávky v distanční výuce. Pokud kreslíme sami sebe podle zrcadla, nebo fotografie, říkáme tomu autoportrét a ten je námětem série zadání inspirované Rembrantovými díly.

Moje polovina - mladší žáci si našli svoji fotografii a přiložili papír tak, aby mohli dokreslit svoji druhou půlku obličeje.

Autoportrét - Starší žáci se seznámili se základy anatomie a prohloubili své dovednosti ve stínování obyčejnou tužkou podle názorné ukázky.

Detaily obličeje - Střední věková skupina výtvarníků mohla zvolit část obličeje, aby se mohla více soustředit na techniku stínování obyčejnou tužkou než na pravidla anatomie.

Šerosvit

V další lekci o díle a životě Rembranta jsme se věnovali šerosvitu v jeho obrazech. Rozebrali jsme důležitost světla a stínu v obličeji a toto pozorování jsme aplikovali v jednotlivých zadáních. Starší žáci šerosvit demonstrovali v médiu fotografie. Jejich úkolem bylo prozkoumat různé zdroje světla, kterými lze obličej osvítit, aby vycházel ze tmy. Dalším posunem v experimentování byl výraz ve tváři, vyjádření emocí, nebo stylizace. Také si museli poradit s fotografováním v improvizovaných podmínkách distanční výuky. Dobře k tomu lze využít fotoaparát v mobilním telefonu. Každý si zvolil vyhovující způsob fotografování. Někdo požádal o spolupráci další osobu, nebo mohl využít samospouště, či si vytvořit selfie. Každý způsob si nese svá specifika. Toto zadání je zaměřeno na experiment a ověření si principu šerosvitu.

Profil - Mladší žáci se zaměřili na profil obličeje, který nasvítili a jeho stín vržený na zeď obkreslili na papír. Vznikla jim tak šablona, kterou použili na tvorbu abstraktní kresby. Jako kresebné médium si mohli zvolit obyčejnou tužku a hrát si s její intenzitou, nebo využít různých odstínů pastelek.

Kulturní typ: Balet mezi obrazy Rembranta van Rijna. 

Osudový láskyplný vztah mezi nizozemským malířem Rembrandtem Harmenszoonem van Rijn a Saskií van Uylenburgh ožívá. Děje se tak díky neobvyklému spojení Národní galerie Praha a Baletu Národního divadla, které připravily speciální vizuální překvapení inspirované Rembrandtovým dílem a životním osudem. Projekt se váže na právě probíhající výstavu Rembrandt: Portrét člověka. (zdroj: NGP)


Svět podle Piccassa

Pablo Piccasso byl umělec mnoha tváří - malíř, kreslíř, sochař, vytvářel vlastní keramiku, kulisy pro divadelní představení a spoustu dalších aktivit. Seznámili jsme se s jeho zajímavým životem a jeho tvorbou. Naučili jsme se rozpoznávat různá období jeho malířské tvorby - modré, růžové s harlekýny a klasické. Rozpoznáme také prvky kubismu a seznámili jsme se s novými pojmy jako je například koláž, brikoláž a interpretace. 

Jeho kresby zvířat jedním tahem jsou velmi známé, doprovázely totiž básně Apollinaira. Mladší žáci se pokusili zjednodušit kresbu libovolného zvířete. Není tak snadné uvolnit ruku a nepoužívat gumu. Starší žáci se inspirovali kresbami býka, kterého Piccasso nakreslil v několika variantách, od realistické studie až po lineární kubistickou kresbu.

Koláž - vlepování výstřižků do obrazu.

Výtvarníci se inspirovali dílem Kytara, lahev a sklenice. Žáci si mohli vybrat z několika témat, které se také objevují v Piccassově tvorbě - zátiší s hudebním nástrojem, hudebník, portrét, nebo zvolit vlastní námět. Ke koláži použili výstřižky z novin, barevné papíry, nebo si barevné papír vyrobili různými výtvarnými technikami. Koláž dotvořili kresbou.

Brikoláž - slučování různých objektů za cílem vytvořit nový význam

Picasso vytvářel objekty z nalezených předmětů, které k sobě spojil, a dal jim nový význam. Názorným příkladem je Býčí hlava, kterou Piccasso vytvořil spojením sedla a řidítek z jízdního kola.  Některé objekty vytvořené brikoláží odlil do bronzu a tím jim dal status sochy. Výtvarníci měli za úkol pozorovat běžné předměty kolem sebe a vybrat si z nich ty, které podněcují jejich fantazii. Z předmětů poskládali objekt na libovolné téma a vyfotografovali ho.


Listy

Podzimní listy se výborně hodí k technice frotáž - snímání povrchu. K této technice lze využít různé kresebné materiály. Mladší žáci si zvolili voskovky, které doplnili malbou vodovými barvami. Vytvořili tak různé barevné kompozice a kdo se chtěl posunout ještě dát, listy z papíru vystříhal a pověsil je na větvičku. Starší žáci kromě frotáže listů hedali další povrchy, které se dají zvěčnit touto technikou. Následně formou koláže vytvářeli vlastní kompozice, do kterých projektovali svoje nápady.


Obalový design

K podzimu patří kromě sbírání hub také sběr šípku, ze kterého se dá připravit výborný čaj. Věnujeme se sběru a sušení jablíček, hrušek a švestek a nezapomeňme ani na vlašské ořechy. Všechny tyto plody se výborně hodí nejenom pro rychlou spotřebu, ale můžeme je také někomu věnovat. Proto jsme se v distanční výuce věnovali obalovému designu. První fází bylo pozorování obalů různých produktů v domácnosti - jak jsou zpracované barevně, graficky, použití písma a obrázku. Druhá fáze se soustředila na výrobu krabičky z vlastního barevného papíru vytvořeného rozpíjením anilinových barev. Mladší žáci vytvořili krabičku podle návodu. Starší žáci si mohli zvolit složitější tvar krabičky, nebo obal zpracovat podle vlastního návrhu. Na závěr obal vyzdobili podle svých představ a především ho naplnili obsahem. Někdo krabičky naplnil již zmíněným zdravým mlsáním a někdo například vytvořil domácí čokoládové pralinky. Pojďte se podívat na nápady našich obalových designérů.

Šablony na krabičky - materiál k distanční výuce

Obalový design - navržení tvaru obalu pro určitý produkt, jeho vzhled, barvy a písmo. 

Můžete použít šablonu na krabičku z papíru, může to být také papírový sáček, etiketa nalepená na krabičce, či sklenici.

Šablonu si můžete vytisknout, nebo obkreslit přímo z obrazovky monitoru. Konkrétní šablonu si zvětšíte na požadovanou velikost, přiložíte slabý papír a přesně obkreslíte.


Houby

Máte někdy pocit, že je něco na houby? Určitě tento pocit každý z nás zná. Poslední dobou je i počasí na houby. A to doslova, proto naši výtvarníci vyrazili do lesa a jejich úkolem bylo hledat houby a studovat jejich různorodé tvary. Někdo houby našel a někdo našel opravdu houby (nic), proto si mohl zvolit i jinou přírodninu, která ho zaujala. V dalším výukovém videu jsme se zabývali možnostmi kresby fixou. Mladší žáci se zaměřili na lineární kresbu a zobrazení vrženého stínu. Soustředili se na strukturu hub a její detaily. Starší žáci rozšířili svoje obzory o techniky stínování. Jednou z možností bylo šrafování, kterému se už v minulosti někteří věnovali. Většina ale zvolila méně obvyklý způsob vyjádření světla a stínu a to pomocí bodů. Tato technika je trochu náročnější a soustředí se hlavně na vyjádření objemu. Výtvarníci si ke zvýraznění stínů houby nasvítili umělým světlem. Vznikla velmi pestrá sbírka kreseb, z které by mohl být zajímavý atlas hub. Pokud jste zdatní houbaři, můžete se pokusit o určování jejich druhů.


Podzimní zátiší

Máme tady opět distanční výuku a s ní obnovujeme náš blog. Ve výtvarném oboru probíhá distanční výuka formou videí. Video obsahuje stručné vysvětlení dané techniky a názornou ukázku. První výuku z domova jsme věnovali malbě temperovými barvami. Námětem nám byly přírodniny. Dary podzimu - plody, které jsme našli na zahradě, nebo na vycházce. Velké oblibě se dostalo různým tvarům dýní a také sběru kaštanů. Každý si sestavil zátiší podle svých představ a možností. Mladší výtvarníci si vybrali jednu přírodninu, kterou zvětšili. Soustředili jsme se především na míchání barev a také na vyjádření světla a stínu. Naučili jsme se pracovat s barevným podkladem. Každý malíř má svůj specifický rukopis a cit pro barvy, které do obrazu dává. V malbách je cítit radost s tvorby, kterou si navzájem chceme sdílet. 


Co jsme v září zvládli

Ačkoli naše škola byla uzavřena 5. října, my jsme toho za ten měsíc docela dost stihli. Byli jsme totiž natěšení na práci s materiálem a na to, že naše hodiny budou opět probíhat společně.

Nejmladší žáci a nováčci ve výtvarném oboru se učili míchat barvy a svoje poznatky zúročili ve výrobě štětců z barevných papírů, které nám zdobí školu. Malé výtvarnice si zhotovily labutí škrabošky s peříčky, masky využijí ve společné spolupráci s tanečním oborem. Žáci 3. a 4. ročníku vytvořili technikou pájení krásné pexeso se zvířátky, které si rovnou zahráli. Výtvarníci starších ročníků touto technikou zhotovili divadlo z vařeček. Námětem byly opět hlavy zvířat. Navazujeme na téma bajek a jejich divadelnímu zpracování. Někteří výtvarníci se podíleli na výrobě učebních pomůcek pro hudební nauku v podobě not. Všechny ročníky pracovali s keramickou hlínou a výrobky se momentálně vypalují v keramické peci. Menší skupiny pracovaly na kulisách pro literárně-dramatický obor. Jednalo se o velkoplošnou malbu na plátno, která zobrazuje stodolu a školu. Kulisy budou sloužit pro představení Lakomá Barka. Už se moc těšíme na zpracování Barky v podání našich dramaťáků. Pokud vás ale tenhle příběh zajímá, můžete se podívat na jeho zpracování v loutkovém animovaném filmu Fimfárum. Jedná se o pásmo příběhů, které napsal Jan Werich. Vtipné, poučné vyprávění o věcech ze života, o čertech, zázracích, ale také o lidských slabostech.

Distanční výuka nás tedy zastihla v rozdělané práci a můžeme se těšit na pokračovaní po návratu do školy. Ten čas mezitím smysluplně využijeme ve videovýuce, což je pro některé nová zkušenost a pro všechny trouchu jiná, avšak poučná forma tvorby z domova.